avatartermit
(Středa, 10 Kvě. 09:05)
Tak to aby Michal místo vlajky navrhl rovnou náhrobek 🙂
avatarH@user
(Sobota, 13 Kvě. 14:05)
K aktivitě teď moc nepřispívám, jen čtu – koleno zlobí. Mám už aspoň potvrzeno, že to není kloub, ale úpony, což je asi ta lepší varianta. Na akcích bych byl statickej, což je na prd …
avatarsimir
(Sobota, 13 Kvě. 16:05)
Brzo se uzdrav a ať o Tebe pečuje ňáké pěkné stvoření.
avatarmichal
(Středa, 17 Kvě. 07:05)
Přidal jsem pár fotek z letní bouře. Jestli ještě nějaké máte, pošlete je na fatalácký email.
avatarklepil
(Pátek, 19 Kvě. 11:05)
Fotky bohužel žádné nemám, ale dostal jsem info od Zoltána že jsme vyhráli o prsa čtrnáctileté dívky:-D

1 · 2
You must be signed in to post a comment

AS Portál 2011

Pár vět o víkendové akci s názvem AS portál 2011. Vzhledem k tomu, že samotná hra byla naplánovaná non-stop ze sobotního rána do nedělního odpoledne a i doprovodný program byl poměrně bohatý, je informací dost a dost. Rozhodl jsem se, protože lidi co tam byli ví a lidi co tam nebyli stejně nepochopí, že nemá cenu se dlouze rozepisovat a tvořit sáhodlouhé slohy. Proto jen velmi stručně a pouze fakta.

Matto nabral v pátek mě a Vrabčáka o půl osmé večer na Kačerově odkud jsme společně s Klepilem a Phedorem vyrazili směr Ralsko. Cesta proběhla v pohodě a bez zádrhelů, takže zhruba za hodinku a nějaké ty drobné jsme dorazili na místo. Tam už na nás čekal Tomáš, který sebou přivezl Shakespeara s Macikem. Tím počet Fatalů v cílové zóně Tango Bravo (mé soukromé označení, které mě zrovna tež napadlo) dosáhl celkového počtu osmi lidí. Přivítali jsme se, vytáhli stany a šli se ubytovat. Po cestě jsme narazili na zoufalce z MASTu, kteří nás bohužel viděli a tak jsme nemohli předstírat, že je neznáme a pozdravili je taky. K našemu štěstí bylo v pátek večer na místě ještě málo lidí a tak nás snad nikdo neviděl. Místo pro stany jsme měli luxusní. Né jako spousta chytrolínů, kteří si je postavili přímo na pěšině a všichni, kteří po ní potřebovali projít, museli těsně kolem všech těch stanů a překračovat šòůry. My obsadili pěkný palouček, stany rozestavili do čtverce a uprostřed vykopali díru pro ohniště. Dalším úkolem bylo nasbírat dostatečné množství dřeva na večerní oheò. Všichni jsme tedy naběhli do lesa a chopili se popadaných stromků a větví. Dřevo bylo, po předešlých deštích, trochu navlhlé, ale né tak moc, takže za chvíli jsme si už ohřívali ruce na žlutočervenými plamínky. Byl opravdu krásný večer a tak jsme vydrželi sedět do jedné hodiny. Trochu k tomu přispěla i vydatná zásoba alkoholických nápojů, ale každopádně se moc dobře sedělo. Bláhově jsme zalezli do stanů s tím, že se trochu prospíme na sobotní boje, ale k naší smůle se sešlo několik faktorů, které zapříčinili naše těžké nevyspání. Jednak jsme vybrali až moc pěkné místo na stanování, za druhé jsme rozdělali až moc dobrý oheò a v neposlední řadě svou úlohu sehrála již výše zmíněná zásoba alkoholu. Výsledek byl ten, že po cestě na kutě se u našeho ohně zastavila skupinka z MASTu a hulákala tam až do tří do rána. Zas abych nebyl nařknut ze zaujatosti, tak musím přiznat, že tam s nimi byly i někteří Fatalové. Ti zbylí, kteří nebyli opilí natolik, aby ten nelidský řev zaspali, se protrpěli až k pěknému sobotnímu ránu. To nás přivítalo zimou, ale taky o dost modřejší oblohou než byla předešlý den. Jakš takš jsme se dali dohromady a vyrazili se zaregistrovat. Tam z nás měli velkou radost protože ASOvců bylo ze všech nejmíò a potřeba byl úplně každý, kdo přijel. U registračního stanu byl už připravený a z poloviny zaplněný stan pro prezentaci firem. Mě zaujaly boty firmy Magnum. Pro tuto akci měli připravenou slevu z osmnácti stovek na křivou tisícovku, tedy slovy na devětsetdevadesátdevět. Překvapily mě tím, jak jsou lehké a pohodlné. Vydržel jsem v nich celé dva dny s minimálním poškozením nohou. Tomáš si je koupil taky a potvrdil, že jsou opravdu výborné. Ještě tam vybalili svoje zboží kluci z Liberce, kteří dělají výstroj pro armádu. Já momentálně nosím vzor woodland takže mě to moc nezajímalo, ale co přitáhlo mou pozornost, tak to byly KDP V. neboli Konzervované dávky potravy. Protože se mi zkazilo jídlo, co jsem si uvařil, tak jsem velmi rád jednu vyzkoušel. Nikdy jsem nic podobného neměl, tak nemůžu hodnotit, ale byl jsem s ní moc spokojený. Sice je potřeba k ohřátí dvou hlavních jídel oheò, horká voda nebo motor auta, ale všechno mi chutnalo a spolehlivě zasytilo. Matto říkal, že u americké MRE stačí k ohřátí studená voda, ale zase jiný týpek mi řekl, že ty MRE potřebuje na celý den tři. Nevím, nezkoušel jsem jiné a s tou českou jsem byl spokojený.

V sobotu byl začátek naplánovaný na osmou hodinu a kupodivu se to podařilo zvládnout. Všichni nastoupili na buzerplac, vyslechli si pokyny, seznámili se se svými herními koordinátory a rozešli se na pozice. Scénář akce, jak jsem již psal, byl naplánovaný jako non-stop akce. Já za sebe jsem s nočním bojem nepočítal, protože po celodenní námaze je třeba si odpočinout. Území bylo rozděleno na tři části: neutrální, Asovské a Brbské. Lidi se pak dělili taky na tři haldy: AFOR, ASOVO a BRBSKO. Nejvíc bylo Brbů a podle toho boj taky vypadal. První část byla obsazení Asova Brby. Asovci zaujali obrané pozice na třech základnách a čekali na útok Brbů. Po asi půl hodině nudy se začalo něco dít. V dálce byl občas zpozorován pohyb nepřítele. Náš tým dostal na starost základnu číslo dvě. Vrabčák s Shakespearem byly v budově a já s Mattem v zákopu před ní. Zbytek byl rozptýlen po okolí. Já jsem měl výhled na území, přes které se žádné hordy brbů nevalily. Pouze jednou se objevili dva, polovinu z nich jsem vystřílel a ta druhá půlka se radši stáhla. Za to Matto to kropil o sto šest. Myslím, že jich poslal do věčných airsoftových loviš asi osm než jsem to schytal já. K mému značnému rozladění přišly ty osudné výstřely z naší základny, takže mě nedostala ruka nepřítele, čehož jsem se bál, ale přišlo to jako blesk z čistého nebe a od spolubojovníka. Prý mám u něho za to pivo, tak snad se ozve. Jinak než jsem se stačil vrátit z dvacetiminutového nuceného odpočinku, tak Brbské ozbrojené síly převzaly kontrolu nad naší základnou. Tou dobou si velení Asovců vyžádalo pomoc od jednotek Afor a tak se do hry zapojili zbylé týmy, které jinak zahálely na parkingu. Asovci dostali novou základnu s označením čtyři, kterou si ovšem museli těžkými boji získat. S pomocí Afor se nám to podařilo a postupem času jsme Brby zatlačit až k naší původní základně číslo dvě. Právě se schylovalo k dalšímu náporu na Brbské linie když mě trefila kulička, kterou na mě poslal voják Afor, takže podruhé mrtvý a podruhé rukou spolubojovníka. Hrozná nevýhoda smrti je v tom, že když se po 30ti – 45ti minutách vracíte do boje, tak je situace většinou naprosto jiná než když odcházíte a zorientovat se je často dost komplikované. Po mém druhém návratu se boje pohybovaly nejčastěji v okolí dvojky. To už se den přehoupl do své druhé poloviny. Moc času jsem na bojišti nestrávil a trefil mě (konečně) nepřítel. Po návratu na čtverku bylo nutné splnit jeden extrémně nebezpečný úkol. Protože jsou Fatalové známí svou schopností operovat hluboko v týlu nepřítele aniž by byly zpozorováni, tak já, Matto a Tomáš jsme vyrazili. Úkol zněl jasně, získat a donést kartu z Brbské pozorovací věže. Prověřeni mnohaletými zkušenostmi v nejrůznějších bitvách na široké škále kontinentů jsme pronikli až k oné věži bez větších problémů. Až tam jsme narazili na odpor nepřítele, který mu byl ale houby platný. Věž byl vlastně posed umístěný ve velké díře, která byla olemovaná valem. Tomáš se neohroženě vrhl dolů, pak nahoru pro kartu, opět dolů a přes val zpátky. Zvládl to na jedničku a tež už jen zbývalo vrátit se zpátky. Jak už jsem se zmínil, tak jsme byli zpozorováni a nepřítel se začal rojit až v nepříjemném počtu. Vysílačkou jsme si vyžádali posily, které se dostali až na dohled, ale nedalo se k nim dostat. Při jedné přestřelce to schytal Matto a nám s Tomášem bylo jasné, že jestli máme donést kořist zpátky na základnu, tak se budeme muset stáhnout. Ustoupil jsme a po okraji bojové linie jsme se opatrně vraceli zpátky. Cesta to byla dlouhá, slunce hřálo dost intenzivně a za celý den jsme toho měli plné zuby. Naštěstí jsme zvolili správnou trasu a v pořádku jsme dorazili na základnu čtyři. Nevím, jestli tento úkol měl nějaký význam vzhledem k celkovému vývoji hry, ale pro nás to bylo výborné zpestření a hlavně výborný trénink taktického postupu za liniemi nepřítele. O to víc nás těšilo úspěšné dokončení mise. Když už se odpoledne schylovalo ke konci, tak jsme dostali za úkol obsadit nepřátelský muniční sklad. Byla vymyšlená taktika zahrnující několik dýmovnic, spoustu kuliček a hromadu granátů. Bohužel byl muničák obsazen snad všemi Brby co po okolí byli a možná i několika vesničany z Mimoně. Prostě tam těch lidí byly mraky a téměř se nedalo k baráku dostat. Povedlo se to z celé skupiny snad jen dvěma lidem, ale ti byli rychle vyřazeni a celý útok tedy úspěšně odražen. Tohle všechno se událo kolem šesté hodiny večerní. Pak následoval brífink, kde se jišozvalo, kdo pokračuje do večera a kdo i v noci. Já toho měl plné kecky, takže jsem to zabalil. Z Fatalů pokračovali Matto s Vrabčákem asi do devíti, ale podle toho co vyprávěli, tak probíhající boje byly už dost poznamenané únavou hráčů. Než dohráli Matto s Vrabčákem, tak jsme s Nikolou a Phedem nasbírali dřevo na večerní oheò a Tomáš s Shakem a Mackem sjeli do obchodu. Večer pak probíhala osvědčená taktika z předešlého dne, takže oheò, jídlo a nějaké to pití. Tentokrát vše v klídečku a v jednu jsme to zabalili.

Zhruba polovina lidí to zabalila už v sobotu a tak nás na nedělním nástupu bylo jako šafránu. Hra začínala v devět a šlo o to, že Brbské ozbrojené složky obsadili komplet celé území a my Asovci společně s Aforákáma jsme je měli zatlačit zpět na jejich území. Ještě, že pořadatelé to vymysleli tak mazaně, že mrtvý Brb se měl po resu stáhnout na vzdálenější pozici a díky tomu bylo možné postupovat. Brbů bylo opravdu hodně a kdyby se mohli vracet do předních linií, tak bychom je asi nikdy nepřetlačili. Nic moc zvláštního se nedělo. Klasická střílečka. V jednu chvíli jsme se zasekli u dvojky. Tam na nás čekalo pár nepřátel ve druhých patrech budov. Nevím, jak se tam dostali, nebyly tam žádné schody ani žebříky takže to trvalo docela dlouho, než jsme je dostali. Další zásek byl u baráku o kus dál a to kvůli palouku, který před ním byl. Na tom kusu otevřené krajiny by nás pokosili jak dobytek na porážce. Druhý problém byl v tom, že já sem byl rád, když jsem k tomu baráku vůbec dostřelil, ale nepřítel mě kropil bez větších problémů. Naštěstí dost nepřesně takže obchvat z boku zaznamenal úspěch a budovu vyčistil. To už bylo kolem jedné hodiny a blížil se můj konec. Z houští po mojí pravé straně se začal někdo prodírat. Pohledem jsem zkontroloval, že dotyčný má kalhoty vz.95 a tím pádem, že je to spojenec. Zamával jsem na něho na pozdrav a on mi odpověděl asi z pěti metrů dávkou. Šlo totiž o kreténa, který byl oblečen v rozporu s pravidly boje. Hned po mě sundal ještě jednoho člověka a ten mu za jeho volbu oblečení pořádně vynadal. Po tomhle jsem to zabalil. Jednak jsem byl hodně naštvaný a taky už pořádně unavený a hladový. Na tři hodiny byl ohlášený konec celé akce a losování tomboly. Stihli jsme se najíst, po balit stany a odnosit většinu věcí do aut. Pak jsme absolvovali ukončovací rituál, kdy jsme dostali diplomy za účast. V následné tombole jsem vyhrál velké kulové a mohlo se jet domů.

Takhle nějak probíhal luxusní víkend, který jsem si maximálně užil. Samozřejmě se našlo několik lidí, kteří kašlali na pravidla a fér hru, ale bylo jich málo, takže dojem to nezkazilo. Organizačně to bylo na jedničku. Lidi z BASu se opravdu vytáhli a podařilo se jim připravit skvělou akci. Nevím o žádném zranění (měl jsem ale chuť zmrzačit toho idiota na konci), problém se zbraní měl snad jen Nikola. Zázemí bylo připravené taky pěkně. Podařilo se zajistit i vyhlídkové lety vrtulníkem čehož několik lidí využilo. Myslím, že můžu mluvit za všechny když řeknu, že tohle byla jedna z nejvíce povedených akcí za poslední dobu.



Komentáře jsou uzavřeny.

Aktivní Forum
    Reklama

    rozměr 120x240

    Archiv
    Kalendář
    AEC v1.0.4