avatarklepil
(Sobota, 24 Pro. 18:12)
Taky přeji všem Fatalům krásné a pohodově Vánoce, hlavně to zdravíčko a hodně božího požehnání. A samozřejmě hodně dárečků pod stromečkem, hlavně těch airsoftových. A pozor na kuličky, vlastně na kosti:-)
avatarGudran
(Neděle, 25 Pro. 23:12)
Tak se musím pochlubit co jsem dostal od Ježíška, poukázky do Anaureusu za 2 litry :-)
avatarmichal
(Pondělí, 26 Pro. 08:12)
Také přeji všechno nejlepší k svátkům. Gudrane je vidět,že máš novou přítelkyni. Příští rok dostaneš ponožky.
avatarsimir
(Pondělí, 26 Pro. 12:12)
Přeji všem Fatalům hezké svátky a štastný Nový rok.Když jsme v tom chlubení já dostal Masadu a špagina.
avatartermit
(Středa, 28 Pro. 13:12)
Novou přítelkyni nemám a asi jsem i dost zlobil, dostal jsem alkohol a knížku. Teď se musím trápit sám, co si mám koupit :)

1 · 2
You must be signed in to post a comment
Nejnovější komentáře
Navštěvnost
Dnes 61 Celkem 22830 Online 0 Členové online 0

Bitva Telčice

Bitva Telčice 24.3.2012 se konala airsoftová akce pod záštitou Airsoft Underground clubu. Rozdělení bylo na dva tábory. ISAF v kompletním maskování a proti nim Al-Kajda v civilním nebo polovojenském. Ač bylo bojiště umístěno v blízkosti Brna, tak jsme se, my kluci z Prahy, rozhodli přijet a poznat něco nového. Velkou roli v tom hrála nedávno konaná CQB akce (5.3.2012) v Rouchovanech. Ti, kteří se ji zúčastnili z ní byli nadšeni. Proto jsme se rozhodli jet i na další akci AU clubu i když už nešlo o CQB, ale o klasický střet v lese. Vstávání bylo velmi brzké a cesta trochu ospalá, ale zpříjemnil nám ji Mattův mobil, který přestal ukazovat cestu a následná „debata“ Matta s Michalem jak to vyřešit. Naštěstí je Michal technický typ a opět navigaci zprovoznil a tak jsme bez problémů dorazili do Tetčic a následně skončili uprostřed pole. Nezbývalo než zavolat přítele na telefonu a pak už nic nebránilo našemu příjezdu na správné místo konání akce.

Dorazili jsme s dostatečným časovým předstihem a tak tentokrát bylo dostatek času se vybalit, zprovoznit zbraně, ověšet se výstrojí a dostavit se na briefing. Tam jsme se dozvěděli, že místní myslivci akci zakázali a vypadalo to na přesun. Teï musím podotknout, že celý den byl provázen komplikace ne vždy zaviněnými ze strany pořadatelů. Shodli jsme se, že radši než riskovat oplétačky s policií, bude lepší odjet na jiné místo. Rád bych ocenil mobilitu Fatalů, kteří naskákali do aut a vyjeli jako třetí respektive pátí. Po dvaceti metrech jízdy, jsme se tedy vrátili zpět, protože se podařilo dohodnout s nimrody na nějakém řešení. Záhadou zůstává, co se vlastně stalo. Kluci, kteří akci svolali, říkal, že to není jejich první na tom místě a nikdy dřív problémy nebyly. Já osobně mám podezření, že se do vyjednávání zapojil výčepní, pravděpodobně majitel místní hospody. Přece jenom 60 lidí mu tam nepřijede každý víkend a zisk pro něho určitě nebyl malý. Akce mohla tedy začít. Nejdřív se na svoje pozice odebrali povstalci a pár minut po nich jsme vyrazili i my, členové ISAF. Když jsme šli lesem už docela dlouho, tak jsme zjistili, že nás vlastně nikdo nevede a nikdo ani nevěděl, kam máme jít. Přes vysílačku se podařilo zjistit kudy teda jít. Zcela neočekávaně to bylo kus cesty zpátky. Další zmatek nastal, když nás z ničeho nic začala kosit nepřátelská palba. Nejenže jsme v té době ještě neměli určené mrtvoliště, ale hlavně vlajka, kterou měli povstalci ukořistit, byla pořád ve Vrabčákově batohu. Po čtvrt hodině mě to už přestalo bavit a vydal jsem se domluvit normální začátek s protistranou. Podotýkám, že jsem šel zcela vzpřímeně a pomalým krokem a i přes to na mě dopadaly kuličky z nepřátelských pozic. Nicméně moje akce měla úspěch a tak se začalo znovu a tentokrát už naostro. Boj byl tuhý a o každý metr se vedly kruté boje. Můj pocit byl takový, že se nám vcelku dařilo povstalce zatlačit, ale v tom nastala další z řady komplikací a sice ta, že nám odešlo asi dvacet lidí na oběd a pivo aniž by se někomu zmínili. Věděli jsme o tom jenom my, co jsme v tu dobu byly na mrtvolišti. Tím jsme se ocitli ve značné početní nevýhodě a nedlouho po tom se povstalci zmocnili naší vlajky a vyhráli tak tenhle boj. To byl signál k přestávce a k obléhání již zmíněné hospody. Když se všichni posilnili pro další boj, tak jsme vyslechli instrukce k další hře. Tady jsem zjistil, že z původních pořadatelů zbyl pouze jeden, který se snažil o nějakou tu organizaci. Druhá hra se nesla v duchu nepřipravenosti. Úkol byl zmocnit se hráze, kterou obsadili povstalci. Hrálo se na jeden život a drtivá většina členů ISAF se po pár minutách vracela na mrtvoliště. Celá hra trvala přibližně půl hodiny, během které Matto s Kubou vymysleli poslední hru. Vrátili jsme se k vlajkám jen s upraveným resem, kdy pátý mrtvý vracel zbytek do hry. Začátek dobrý, ale postupem času hráčů ubývalo. Když se nám nakonec podařilo ukořistit vlajku, tak jsme zjistili, že ve hře už skoro nikdo není. Na to se ale historie neptá (stejně tak jako na to, že u toho Vrabčák málem trefil Michala), takže faktem zůstává, že jsme poslední hru vyhráli. Za mě to byl dobrý den, hrálo se dost, vyřádili se jak kropiči, tak trpělivý střelci čekající na svůj zásah. Organizační problémy nebyli nijak závratné, takže tento den hodnotím jako povedený.



Komentáře jsou uzavřeny.

Aktivní Forum
Reklama

rozměr 120x240

Archiv
Kalendář
AEC v1.0.4