avatarsimir
(Středa, 15 Úno. 17:02)
Jo koleno je svinstvo taky jsem si ho teď pochroumal,nebo mi spíše bylo pochroumáno.
avatarvasax
(Čtvrtek, 16 Úno. 10:02)
Díky Michale za ikonku, super volba!

Jo, koleno je opruz, až postupně mi došlo, co všechno to ovlivní, dovolené, airsoft, práce, stěhování… Tak snad to bude bez komplikací a příští roku budu jak kamzík! :-)
avatarLegolunt
(Neděle, 19 Úno. 13:02)
Zdarec chlapy pojede někdo příští týden na ten Warfield? Nebo nějakou jiniu akci? rád bych vyrazil ;-)
avatarmichal
(Neděle, 19 Úno. 19:02)
Na začátek sezony nebyl Leningrad vůbec špatný.
avatarmichal
(Neděle, 19 Úno. 19:02)
Zdar Legoluntu. Akce se řeší na fóru v interní sekci. Dej vědět jestli tam vidíš. Jinak zatím jedeme ve čtyřem.

1 · 2 · 3
You must be signed in to post a comment
Nejnovější komentáře
Navštěvnost
Dnes 10 Celkem 24602 Online 0 Členové online 0

Posts Tagged ‘akce’

Válka!

Se spožděním přináším report s zatím poslední akce do ASBattles nazvanou jednoduše Válka!, konající se v prostoru u městečka Vlkava. Za krásného, chladného časného rána v půl osmé jsme se ve třech Fatalech, konkrétně Klepil, Venca a Termit, sešli na Opatově. Bez otálení jsme vyrazli v Termitově PanzerWagenu, který buď netopil nebo topil hodně:-D, ale to nám nevadilo. Na místo jsme přijeli včas a bez otálení jsme se pustili do příprav, aby jsme se trochu zahřáli. Připraveni jsme byli včas, ale jak to tak bývá, spousta lidí ještě teprve přijížděla, takže se opět čekalo. Asi před desátou jsme se všichni srazili u hlavní brány, byli jsme rozděleni na čtyři strany – červení, žlutí, zelení, modří, býlí(domorodci) a bankéř(toho si zahrál Zoltan, a šlo mu to náramně, i dobře vypadal – oblek s kravatou v kombinaci s BW vestou a kšiltovkou). My jsme byli přiděleni k zeleným, a hned se začali osnovat plány ohledně spojenectví s červenými, ale dali jsme jim vale, protože už od začátku jsme byli domluveni s modrými.

Po brífinku, rozdání map apod. jsme se vydali k našim bázím. Scénář spočíval ve sbírání kartiček bodové hodnoty(byly žluté nebo červené – my sbírali červené), většina byla rozeseta po prostoru, ale kartičky s pořádnou náloží bodů byli za dobytí nepřátelské báze nebo varny domorodců. V prostoru se skrývala ještě jedna kartička, asi za 100 bodů. Tu jsme museli najít díky šifře, tu jsme dávali dohromady opisovaním/focením kartiček s písmeny s číselným pořadím. Když jsme zjistili, že se v prostoru nachází něco přes 200 těchto kartiček, zdálo se sestavení šifry nemožné. Tyto kartičky jsme nosili k bankéři, který připisoval body každé straně. Po přesunu na bázi, kde nás přivítal nerudný houbař, který asi sofťáky nemá moc v lásce, nebo jenom byl „nerad“ že nemůže v klidu houbařit. Počastoval nás nevhodnými  výrazy, které jsme mu oplatili a vydal se pryč i s několika našimi kartičkami, vrátit je nechtěl, tak jsme ho nechali.

A potom už konečně začala hra, ještě přišlo upozornění, že modří jsou naši spojenci, aby se nestala nějaká nepříjemnost. Přidali jsme se k menší partičce, ale hra se stejně rozkouskovala. Vydali jsme se ke garážím, u nichž začlo jít do tuhého, ale díky blbě zvolenému krytí jsem se rychle vydal na resp. Poté jsme se vydali podél stěny k hlavní bráně. Tímto směrem se nacházela báze žlutých, bylo nás celkem dost, takže jsme postupovali celkem rychle a veškerý odpor jsme zlikvidovali. Bázi jsme ale přešli a přiblížili se k bázi červených, to už nás moc nebylo, tak jsme se s Termitem vydali zpět, kouknout se ke žluťákům. Cestou jsme měli pár kontaktů, ale pak sem zbyl už jenom já. To ale nevadilo, protože ostatní s pomoci modrých bázi dobyli. A tak jsme se ve velké síle vydali k červeným, zde jsem ale dlouho nevydržel a umřel poté, co nás obcházeli a už ani nevím, jak to dopadlo. Běheme této doby myslím že proběhla předávka kartiček bankéři. Nicméně jsem se sešli na respu a poté jsem se Vencou šel opět podél zdi k bráně, u ní jsme se sešli se dvěma modrými, kteří si všimli varny, nacházející se nalevo od bránu. Vzali jsme ji útokem, ale domordci byli dobře rozmístění, takže se naše akce setkala s neúspěchem. Po načerpání sil na respu se myslím chystalo předání kartiček, spojili jsme se s modrými a vydali se najít Zoltána, ten byl mrtvev, a tak se se svojí eskortou vydal ke garážím, kde se respne. Pronásledovali jsme ho ve značné síle až na místo, kde jsme kolem předávky zaujali obranné pozice. Nikdo se neukázal, takže vše proběhlo v pohodě. Nepřítel byl ale hodně nablízku. Seběhl jsem do malého údolí kousek od garáží a po chvíli se dostal do kontaktu, po pár killech jsem se odebral pryč. Potom sem se dozvěděl, že byl nepřítel i v našich zádech. Následoval opět útok na žluté. Bylo nás dost, takže dobytí jejich báze bylo rychlé. Inhed potom jsem se dozvěděli o pozici varny. Varna měla být u garáží, ale když jsme tam přišli, nikde nikdo, jen modří. Ale v garážích byli zalezlí asi červení nebo žlutí, teď si nepamatuji. A nešlo je vystřílet, s Vencou jsme hlídali vchod nad úrovní garáží, který vedl po schodech, ale nikdo se tam neodvážil. Venca to bohužel dostal omylem od modrých, takže se ke mě připojili jiní a pak jsme šli dolů. Vchod dole byl zabarikádovaný dveřmi a ty byly podepřené asi paletou. Po lehkém vykopnutí následovala přestřelka, ale já byl z úhlu. Poté jsem vyndal jednoho hned za rohem a po úplném vykopnutí dveří se někol metrů přede mnou jeden vynořil a poslal mi jí. A to jsem ještě před tím říkal, že tam nepujdu, protože nemám masku:-D. Tato zkušenost akčního hrdiny mi přinese navštěvu zubařkyJ. No prostě klika. Poté už jsme se probojovávali k autům, jednoho sem picnul a taky sám dostal. Všichni jsme sešli u auta, sbalili se a za podzimního deště jsme se vydali dom.

Akce až na moji závěrečnou nepříjmenost byla super, drtivě jsme vyhráli, a to tak, že jsme měli něco přes 300 bodů, modří asi 200, žlutí nevim, kolem 100 a červení přes 30J

Forest War

Report od Hausera

Forest War se konala v Mýtku u Milovic, na mém oblíbeném „kadibudkovém place“. Jen ten autovrak už byl odstraněn, ale to nijak nevadilo.

Na tuhle akci jsme se sbírali každý jinak, My s Vaškem a Nikolou jsme si dali sraz v 7:20 na kačáku a já cestu na akci docela slušně proklimbal. Je fajn občas nebýt řidič a střídat to :-)
Na místě akce jsme se všichni sesbírali s pohodovým předstihem, takže byl čas na nějaký ten pokec a osahání nových kvérů. Zejména těch, co jsme k jejich konektorům neměli redukce na baterky :D ).
Po pokecu se Zoltánem jsme se nechali opáskovat žlutě, vyslechli si krátký brífing a hajdy na resp.
Tam jsme si zhruba rozdělili, který tým bude bojovat ve kterém prostoru.
My jsme si vydyndali vlajky 7, 8 a 9 a po začátku akce jsme k nim společně s dalším týmem kolegů  vyběhli.
Nevím jesli to bylo nevyspalostí, nebo čím, ale tak nějak jsme běh zabalili dřív, než bylo záhodno.Naštěstí to měla protistrana stejný, takže ke kontaktu došlo někde u 8mičky – v prostředku. V ten                     okamžik Michal hlásil zábor 9ky a že se k nám dle plánu přidá na frontové linii.

Teda ta 8mička byla tak schovaná, že jsme ji s Vencou objevili snad až po hodině (?) hraní a protože jsme byli v tu chvíli sami dva, postupovali jsme k ní obezřetně. Pak sek nám přidal ještě jeden osamocený přeživší a
ve třech jsme si vlajku vzali. Jak se ukázalo, obezřetnost byla zbytečná, protože ke kontaktu nedošlo.

Trochujsme si zanadávali na ztracené minuty a vyrazili na 7mičku. Tam válčil Michal s ostatními.
Podle vysílačky a „hluku“ střelby jsme mohli být tak 70 metrů od Michalovo pozice, když jsme narazili na kontakt. Těch pár červených jsme zatlačili kousek zpět, ale než jsme se stihli přidat k Michalovi, smetli nás tři asi 16ti členým útokem z jejich nedalekého respu. Naštěstí se do shluku dobře střílí a tak jsme
nedali svou kůži zadarmo. Jen to odtud bylo poněkud dál k respu.


Z respu jsme vyrazili na nedalekou 6ku, která byla pod útokem. Než jsme dorazili, sebrali nám ji, ale bylo nás dost na protiakci. Tam jsem se asi naštval nebo co, protože jsem dal svou dalekonosnou Sam-Rku Vencovi,
vzal si svýho malýho „barákovýho vrtáka“ a přinutil svůj zadek k dóóóuhýmu plížení. Kdo mě zná, ví co to bylo za výkon :D
Po cestě jsem označil Vencovi pár cílů, on je spolehlivě poslal na resp a já se tak proplazil až k vlajce, kde byl přišpendlený jeden náš kolega.
Pod Vencovo krytím jsme s tím kolegou nasadili sprint na těch pár metrů k vlajce.
Pravidla stanovila 5metrů nesmrtelnost okolo vlajky a dva nás přece nesundají. Nesundali ani jednoho.
V okamžiku kdy jsem v běhu už viděl jak se ke mě blíží „plastová zeď“ mne od respu „zachránila“ asi ostružina.
Nevím. Zahákl sem si nohu a to mě švihlo k zemi že mě celá ta plastová nadílka minula. Mezitím Venca
zas zaúřadoval na těch co se na mě zaměřili a odkryli se, takže jsme se vlajku vzali a v klídku odešli zpět.
Tam mne pobavil Nikola. To si tak jdete okolo křoví, kde on je a míří na červeňáka. Pak se ozvalo 2x bum bum,
v odpověď červené „mám“ a na to Nikolovo ďábelské „chachá“. Prý headshot. A pak si Nikola zas někam typicky zmizel.
Chvíli na to jsme byli zasaženi a tak jsem si šel srovnat nohu na resp. Zlobí mne ještě teď při psaní reportu,
ale nelituju toho. :D To už vlastně byl oběd. Ten byl lehce pozdní, takže v tu dobu jsme za sebou měli dvě
třetiny herního dne.

Odpoledne jsme si vzali za úkol vlajky na druhé straně mapy a také se to tu neslo ve znamení pomalých postupů v
neprůhedlém a vlastně i neprostřelitelném terénu. S trochou sebezapření jsem v tom bordelu musel zanevřít na semi
a dávat tak vteřinové a možná i delší dávky, abych se k cíli doslova prosekal. Ale co, bylo to vzájemné.

Sice jsme to projeli, a asi dost zle, ale na zážitky, akci a trochu potrápení mé trpělivosti to bylo bohaté.
Akci tedy hodnotím velmi kladně. „Zoltánovo Mrtvoly“ se přece nevzdávají :D
No a já, já bych se měl už asi konečně naučit něco o nenápadném pohybu a plížit se častěji. Kdo mě k tomu ale přinutí? :D

Zimní válka 2016

 

Po delší době akce od Airsoft battle, kde se nehrálo jen na jednom místě, ale organizátor měl připravených hned 6 různých lokací s klasickou bitvou o vlajky. Bylo to příjemné zpestření po předchozích akcích. Jak už akce napovídala vše se odehrálo v šeru nebo dešti :) .  I přes nepříznivou předpověď počasí, kdy byly slibovány bouřky se na parkovišti u Mimoně sešlo cca 250 airsofťáků. Z našeho týmu byla letos asi největší účast a to 9 fatalů.

Po úvodní řeči od Zoltána jsme byli odvedeni do první lokace. První bitva byla o kopeček s názvem Liščí vrch. I když se nejednalo o velké převýšení, tak jsem se slušně zadýchal. Hned jsme zabrali vyvýšené pozice, kde jsme žluté dobře odstřelovali a bránili pozice dobrých 30 minut. Nakonec mě sundali zrovna při přebíjení ale to už se mi podařilo pár dobrých zářezů.  Vlajku se nám dařilo držet celou hodinu a červení (my) získali dobrý náskok v celkovému časovém skóre. Následoval přesun do další lokace.

Na druhé pozici jsme po většinu času zaujali defenzivní pozici, na které jsme bránili pravé křídlo. Myslím, že po celou hodinu se nám dařilo celkem dobře a komunikace po vysíláčkách byla super (komunikaci s vysílačkami musíme ještě doladit). Rozdělení na různé bojové skupiny byla taky fajn. K vlajce jsem se osobně vůbec nedostal, ale převahu jsme měli ,protože vlajku jsme udrželi dobrých 42 minut.

 Třetí pozice – zase do kopce. Tady už byla trochu znát naše únava, ale ještě jsem se zmátořil. Bohužel jsem musel z kraje bojů na mrtvoliště. Ondra se zbytkem hlídali vlajku na 4. pozici :) ale zase na sebe strhli dost žlutých. Prostor byl dosti holý a střílelo se na velké vzdálenosti. Navíc se rozpršelo a s mlžením brýlí, které už tak bylo tragické se vše ještě zhoršilo. Boj o třetí vlajku skončil víceméně nerozhodně.

Poslední lokace, které jsem se účastnil byla číslo 4. Žlutí hned z kraje zabrali vlajku a už jí nepustili. Snaha dobýt vlajku nebo oběhnout nepřítele se vždy setkala s neúspěchem. Po čtvrté fázi už byla většina hráčů unavená a více než polovina šla zpět na parkoviště.

Akce až na počasí se vydařila. Osobně mám rád změnu prostředí a nové prostory. Organizátoři si vedli dobře a nezaznamenal jsem problém s přesuny mezi jednotlivými místy nebo většími časovými prodlevami.

Panama 2016

Máme tento rok za sebou v pořadí druhou akci od Airsoftbattles s názvem Panama. Akce se konala v notoricky známé bývale protiraketové základně u Přelíce. Jelikož už sem měl tu čest v tomto prostoru hrát, měl sem celkem obavy, abych neskončil jako minule, po kuličkách poznamenaným obličejem. Do své výbavy jsem tedy přibalil  masku a značně nevyspán, jsem se v brzkých a chladných ranních hodinách nabral H@usera a jelo se. Cesta byla klidná a se značným předstihem jsem dorazili na místo srazu. Takže jsem měli spoustu času na přípravu a posilnění všeho druhu. Později dorazil Gudran s Adamem a počet Fatalů byl završen čtyřmi kousky.

Scénář byl klasický, dobývání a bránění vlajek. Jedna z novinek bylo přibytí myslím že dvou vlajek a bomby, která při položení k vlajce ubírala  čas a plynové láhve, která plnila funkci urychlovače, ty byly rozmístěny náhodně po prostoru, ale ani jednou sem o ně nezakopl. Začali sme se vzdálenější části prostoru, dostali jsme i schopného velitele, který celkem obstojně koordinoval po celou dobu hry útoky na jednotlivé opěrné body. Po obdržení úkolu, jsme s jedním týmem vzali ztečí vlajku číslo tři, umístěnou na kopečku. Po chvilkovém bránění, jsem se začali přiblížovat k vlajce číslo dvě, ta byla ale umístěna blízko respu soupeře a navíc kolem ní byla bujná a hustá vegetace, takže to dopadlo jako minule, protihráči byli zalezlí a hodně těžko se posílali do airsoftových věčných lovišť. Zkusili jsme zaútočit, ale nakonec jsme se potkali na respu. Poté jsme to zkoušeli ještě, ale během toho sem chytnul své samotářské a plíživé manýry , takže jsem se odpojil a nechal zbytek napospas. Během toho jsem zjistil, že i přes vypnutý hop, mi to stříli dva metry nad (hrozně sem se divil, proč nemůžu nikoho trefit:D) a ještě to odnesli maskače, které mi při kleknutí udělaly u rozkroku větrací otvor (nesmim se moc plížit). Trochu otráven po těchto událostech, jsme započali útok na vlajku osm, která byla blízko respu nepřítele, to mi zvedlo náladu, jelikož jsme vlajku dobyli. V té chvíli, pokud se nepletu, jsem drželi sedm vlajek z osmy, tudíž dopolední část jsme vyhráli.

Následovala žrací pauza, nafasování těžších kulí od H@usera a prohození stran. Po zběsilém úprku k blízké vlajce jsme se dostali do kontaktu s nepřítelem, dlouho jsme nevydržel a odporoučel se na resp, vlajku ale kolegové dobyli a hrdině bránili. Následně jsme zkoušeli postup podél zdi, přes prostor pokrytý paletami, ale zde jsme se zasekli a asi jako jedinný jsem se plížívým stylem dostal dál než kolegové, ale sám jsem toho moc nezmohl. Poté jsme zkusili dobýt vlajku umístěnou v dobře bráněné budově. Schován za paletou jsem se držel celkem dlouho, ale zbloudilé bébéčko si mě stejně našlo. Následně jsme vzali ve vícero lidech budovu ztečí a vlajku dobyli a hned na to i vlajku na bunkru, ale jelikož měl nepřítel blízko resp a vinou mé nepozornosti jsem to schytal. To už se akce chýlila ke konci a nepřítel měl v držení poslední vlajku, tu jsme vzali ztečí se vším co jsme měli k dispozici, takže to byl pro nepřítele celkem masakr. V tuto chvíli jsme měli v držení všechny vlajky, naštěstí na naší straně nebyl Zoltan:D. Takže jsme celou hru vyhráli.

Po této akci jsme se odebrali k autům, sbalili se a vyrazili směr Praha. Akce to byla fajn, i přes dopolední lapálie jsem si tuto hru užil. Ale jak jsme se shodli, na další akci už by mohlo být opravdu teplo. Počasí se totiž rovnalo počasí minulé akce, k tomu foukal ještě nepříjemný vítr, ale při hře to moc nevadilo. Takže se těším na další akci.

 

LENINGRAD 2016

 

Report od Hausera

První akce sezóny se konala v Bratronicích, v trochu menším, ale příjemně členitém prostoru.
Nemohl jsem se dočkat. V podobném očekávání byla i má CADPAT uniforma,kde mi kalhoty ráno naznačily, že vánočního cukroví to chtělo ubrat. Mé natěšené ego se ale nedalo odradit a s pocitem agenta Smise z Matrixu 3 „nejlepší na mě je, že je mě moc“ jsem nervózní knoflík kalhot pojistil páskem a vyrazil.

Hned za dveřmi jsem dostal do čenichu únorovou teplotou -2 stupně. Ano hádáte správně. Den před
akcí bylo +7 a den po akci +12. Jen na akci samotné bylo krásných „až“ +4. Asi proto, abychom věděli,
že je to akce první v sezóně. S modlitbou za mecháč, pevnost hliníku a pružnost zmrzlé hop-gumky
jsem dorazil na smluvené parkoviště, kde jsem nabral Vencu s Nikolou a jelo se.

 

 

Po drobném lesním rallye (navigace si Bratronice zasadila kamsi do lesa, do chalupářské oblasti),
jsme nakonec prosvištěli okolo naváděcích fáborků, velitele Michala a přistáli na place.
Čas byl dobrý a tak jsme se v klidu nachystali, nalámali kostky ledového pití do camel-bagů a
nechali se opáskovat.
Posbírali jsme se s Gudranem, Michalem, Adamem a Dominikem a v krásném počtu 7mi Fatalů po úvodním
brífíngu hajdy do lesa.

Protože prostor byl relativně malý, střet na sebe nenechal dlouho čekat. S Vencou jsme zakysli hned pod první vlajkou za bariérou z gum, přes kterou doléhaly ozvěnou přilehlého domku patřičně zesílené rány z petard.

Však jsem zaslech kluky z jiného týmu, jak si chválili své Peltory s aktivním odposlechem, bez kterých
by prý do baráku nelezli. Po chvilce vzájemného ostřelování se nepříteli povedlo získat kopec s vlajkou,
pod nímž jme byli a osypávaní ze 2 stran jsme se posléze odbrali na resp.

Ne vždy jsme se na respu sešli všichni Fatalové, takže nevím jak se dařilo ostatním, ale za mě jsem v
dopolední části sloužil spíš jako cannonen-futter. Picli mě asi 5krát. Přikládám to svému stealth stylu
slona v porcelánu, ale jako správný slon jsem svůj život nedával zadarmo.

 


Zde musím poznamenat, že bylo dost znát, když jsem se v poli setkal s ostatníma Fatalákama – dle očekávání
mi to dost prodloužilo životnost. Takže klucí, příště vysílačky sebou, ať se rychlejc najdem.

Po 4 hodinách celkem pravidelných plastových dialogů přišel čas na oběd. Zde zaválel provianťák Gudran,
s náloží řízků. Držel jsem se zkrátka a ač Gudran nabízel, dal jsem si jen jeden vědem si toho, že plný
pupek poskytuje nepříteli větší a pomalejší terč.
Taky jsem svou M4 postoupil Vencovi a rozhodl se vytáhnout (další motlitba za mecháč) SAM-Rku.

Odpoledne jsme zahájili krutopřísným sprintem k bodu 6 – vlajce v baráčku, kolem něhož není kde se krýt.
Bohužel, protistrana zahájila odpoledne sprintem, který byl navíc ještě husto(krutopřísnej) a o to husto
nás předběhli. Alespoň jsem si donastavil hopec při ostřelování toho baráčku.

Protože jsme drsňáci a přece nechceme celou dobu sedět v baráčku,tak  jsme 6ku milostivě přenechali (ehm)
červeným abychom abychom se zapojili do bitky o blízkou 5ku na kopci.

Tam to bylo hodně intenzivní a na obou stranách tam bylo neustále cca 10 lidí a přesto že na oboustranách se dost odcházelo na resp, tak pořád bylo do čeho střílet díky posilám, které oběma stranám přicházely na základě radiokomunikace. Za naši žlutou stranu jsem si liboval, protože kluci co tam byli,skvěle doplňovali, kryli a umlčovali, takže sem si SAM-Rku dost užil a spravil si pomyslné skóre.V jeden okamžik jsem zahlédl i Nikolu, jak ještě s někým obchází ten kopec, aby se dostal nepříteli do boku,ale měli jsme tak akorát čas na sebe kývnout na pozdrav.

Za mě byl toto nejlepší kus hry.

Tam jsem se dozvěděl, že spousta žlutých to zabalila a tak orgové stáhli část červených do žluta a aby se stav vyrovnal úplně, dostali jsme (žlutí) o 5 minut rychlejší resp (z 20ti na 15).
To už se ale celá akce chýlila ke konci. Celkově vyhráli červení, ale dopolední část vyhráli žlutí,takže vítězům sláva, poraženým čest a příště to červěňákům nandáme.

Co mě ještě potěšilo (a snad to nebylo tou zimou, nýbrž osazením týmů/hráčů), že jsem nikde nepotkal
hlouček živých soťáků, co si místo hraní pasivně povídají uprostřed bitevního pole o tom, jak je airsoft
super. Také s žádného nepřiznávače jsem nezaznamenal, takže za mě paráda.

Aktivní Forum
Reklama

rozměr 120x240

Archiv
Kalendář
AEC v1.0.4