Protiofenzíva + Pistol War

Protiofenzíva

Začnu první akcí od Zoltána, které jsem se zúčastnil spolu s Lukášem a Gudranem. V brzkých sedm ráno mě Gudy s Lukášem nabrali na Kačáku a vydali se na cestu. Na místo jsme dorazili okolo půl deváté. Opáskovali jsme se a poté se dali do příprav. Tentokrát se hrálo o 14 vlajek z důvodu velkého zájmu, dorazilo cca 260 sofťáků.  Každá strana měla tři respy, což byl celkem problém, páč trvalo dost dlouho než se obě strany domluvily, rozdělily, došly na své respy a tak. Začlao se myslím dlouho po desáté. Vybíhali jsme z nejvzdálenějšího respu k nedaleké vlajce, tu jsem obsadil, ale modří byli blízko, nejdříve šel pryč Lukáš, já ho po chvíli následoval a Gudy po dlouhou dobu úspěšně válčil.

Poté jsme se dost času handrkovali v oblasti kolem pevnosti, kde jsem znepříjemňovali modrým život, nic víc jsme ani nemuseli, protože jsme měli obsazeno myslím že devět vlajek a toto skóre jsme po dopolední část udrželi, sem tam něco modří zkoušeli, ale vždy jsme je odrazili a vzali si zpět, co nám patřilo. V půl jedné začla půlhodinová pauza a poté se otočily strany.

Bohužel opět trvalo než se všichni rozhodili na respy, takže se začlo nějak před druhou. S klukama jsme se vydali k blízké vlajce číslo čtyři u budovy, zde jsem bohužel rychle zemřel, tak tam kluci zůstali. Já se po oživení vydal hlouběji do prostoru, sem tam se k někomu přidal, ale do větší přestřelky jsem se dostal jen v budově z muničních beden. Poté jsem postupoval dál a kousek od pevnosti jsem byl vinou odepnutého opasku bolestivě zasažen. Nicméně jsem byl v poli asi hodinu. Na respu jsem se sešel s kluky a po oživení jsme se vydali do míst kde jsme odpoledne začínali, že prý je tam sranda. A byla, tam už jsem si trochu zastřílel a ukořistil jednu vlajku. Ke konci už byla znát frustrace modrých, protože dostávali, takže už to bylo občas trochu vyhrocené.

O půl páte to Zoltán odpískal. Sbalili jsme se a vydali se dom. Akce se víceméně vydařila, hlavně proto že jsme vyhráli, mě se sice moc nedařilo, ale to nevadí.

 

Pistol War

Na tuto akci jsem se hodně těšil a to hlavně proto, že s pistolí jsem řádil naposledy ve Všetatech. S Michalem a Gudranem jsem se srazili na Kačáku a cestou jsme nabrali Vencu na Čerňáku a tím byl náš počet završen. Do prostoru bývalého prasečáku a Bezna jsem dorazili na čas, ustrojili se, opáskovali a zastříleli zbraně. Celkový počet hráčů nebyl tak brutální, takže po rychlém brífinku se každá strana vydala na svůj resp, prostor není nikterak velký, takže to zabralo pár minut. Začalo se něco málo po půl desáté.

V prostoru bylo šest vlajek, ale vždy jsme bojovali jen o dvě v hodinovém intervalu, poté vždy Zoltán oznámil změnu vlajek a začala řež a jiné vlajky. Díky malému prostoru kontakt s nepřítelem přišel okamžitě a taky rychlá smrt, ale to nevadilo, za chvíli přišlo oživení. Po celou dobu jsme se pohybovali někde jinde, buď prolezáním budov, obíhání prostoru skrz okolní les nebo travnatou pláň s vodními nádržemi. Prostor skýtal opravdu spoustu možností jak se pohybovat, prostě paráda. Spoustu srandy  jsem si užil se Zoltánem, který se opravdu nebojí dobývat vlajky a jít do střetu, zejména u páté vlajky. Ale i bez něj to stálo za to, s klukama jsme se taky při dobývaní vyřádili, i když občas některé situace bohužel nevyšly, jako třeba odstřel zvířátek:-D. Ale i tak první část stála za to, i kvůli tomu, že jsme opět vyhráli.

 

Následovala půlhodinová pauza, kdy si Michal aspoň doufám pochutnal na toustech a Gudran nás hostil uzeným s okurčičkami. Trošku přecpání jsme se pomalu začli chystat na druhou část. Prohodily se strany a něco po jedné se začalo.

Boje probíhaly podle stejného scénáře, na blízko v budovách nebo mezi nimi anebo na otevřených prostranstvích díky vyrovnanému dostřelu všech zbraní, tedy až na občasnou vyjímku. Bohužel se našla i HPA pistole nebo konverze na Glocka. Opět jsme si užili srandy se Zoltánem, když jsme to vzali přes les a vpadli nepříteli do boku. Nicméně odpoledne se u mě dostavila trochu únava a s tím spojenené nesoustředění, díky čemuž jsem často umíral, možná za to ale mohl plný žaludek. Střetů bylo ale dost, takže si stěžovat nemůžu. To jenom modří, kteří opět prohrávali. A taky prohráli.

Ve čtyři hodiny Zoltán zapískal a byl konec. Pobalili jsme svoje cajky a vydali se na cestu do Prahy. Cestou jsme se ještě stavili v Benátkách na zmrzce, na zaslouženou odměnu. Akce to byla parádní, přiznávalo se a celkově se hrálo fér, všem kdo jste nebyli, doporučuji jet příště, prostor je na pistole jak dělaný.J


One Response to Protiofenzíva + Pistol War

  1. Pistol War byla podařená akce. Úplně o něčem jiném než obvykle. Počítal jsem každou kuličku a také bych řekl, že jsem se o dost více naběhal. V druhé části už jsem se spíše vlekl.