Osobně jsem byl na airsoftové akci naposled minulý rok někdy uprostřed léta. Poté se zase covidová situace zhoršila a nechtělo se mi chodit na testy a nic řešit. Navíc jsem si odvykl na akce jezdit a člověk trochu zleniví. Naštěstí máme v týmu lidi, kteří na airsoft nezapomněli a pomůžou vám zpět.
Když se řešily přihlášky na akci Údolí Smrti bylo venku hezky s teplotou okolo 15 °C. V týdnu se počasí mírně zhoršilo ale nic dramatického. O to větší bylo překvapení, když teploměr na parkovišti ukazoval krásných 5°C a k tomu ještě mírný zimní větřík. Naštěstí jsme se po registraci přesunuli do blízkého lesíka, který nás alespoň trochu před větrem kryl.
Za mě bylo hrací místo velmi vydařené a obsahovalo vše potřebné pro dobrou hru. Les byl velmi členitý s minimálně dvěma údolími a v místním terénu se dalo dobře krýt. Pohybovat se přes kopečky bylo sice fyzicky celkem náročné ale o to zábavnější. Vzhledem k účasti okolo 300 hráčů se hrálo na větší ploše s 17 vlajkami ale některé se nám ani nepodařilo navštívit.
Průběh hry asi nemá cenu moc popisovat. Jednalo se o klasickou bitvu o vlajky, kdy se snažíte udržet vlajky své barvy co nejdéle. Za stranu červených jsme začínali na vzdálenějším místě od parkoviště a do oběda drželi většinu vlajek. Jak se poté ukázalo po výměně stran, z první strany se všeobecně útočilo díky vyvýšené startovací pozici lépe a v druhé fázi hry bylo dost těžké udržet většinu vlajek.
Za mě osobně velmi vydařená akce se skvělým terénem. Díky spoluhráčům z týmu o to zábavnější a bylo fajn poznat i nové lidi, kteří snad doplní řady fatalů.
Akce se účastnili: Michal, Gundar, Nikola, Ondra, Honza, Lukáš a Eli (úvodní fotka).
v 9:00 hodin a my měli jsme dost času na přípravu výzbroje a výstroje. Jako vždy se první ranní část odehrávala pouze se zbraní manuální nebo ruční plynovou. Ze základny jsme v 10:00 vyrazili na Diamont Hill ale protihráči z Coproxu byli asi hodně natěšení a úvodní bitva se odehrála hned pod Diamont Hillem. Nepřátel bylo hodně a za chvíli se všichni fatalové odebrali na refreš. Druhý pokus už byl lepší a LOF se probili až k Goldem mine a postupně jsme sbírali pytle se zlatem. Bohužel okolo 11:00 mi selhala zbraň a po rozebrání na offzoně byla shledána neopravitelná a vyhozena do koše. V koši ale nevydržela dlouho.a večer si jí někdo odnesl do stanu. Každopádně jsem ztratil přehled o situaci na bojišti. Na základnu se mi povedlo dostat až v 12:30 ale stejně bylo nutné počkat až do 13:00, kdy si hráči mohli vyzvednou zbraně označené modrou páskou (bílé o 30 minut dříve). Začala tak druhá část s elektrikami.
víceméně ve stejném duchu. Opět se našincům podařilo odvéz dělo na resp. Já měl štěstí a podařilo se mi bez úhony donést jednu zlatou cihlu. Po tomto osobním úspěchu jsem odložil pušku a začal hrát s pistolí, abych vystřílel bombičky, protože většina osazenstva chtěla kvůli horku po této hře skončit. Díky bohu za to, protože jsem si s pistolí opravdu užíval a to hlavně ve velké hale, kde postavili z palet opravdu luxusní cqb arénu. Ale i mimo halu, prostě super hra. I tuto hru jsme vyhráli, díky všem doneseným raketám, dělu a několika zlatým cihlám.
